Dárek k 17.listopadu 2017 soudruhu předsedovi ústavního soudu České republiky JUDr. Pavlu Rychetskému

Proč jsme hergot rušili čl. 5 Ústavy!?
Podrazí nás Česká televize a Český rozhlas?!
Co budu mít napsáno na hrobě? JUDr. Prekurzor, RSDr?
➤➤➤⦽⦽⦽

↕↕↕


























Předsedovi ústavního soudu k oslavě výročí boje za svobodu dne 17.listopadu a zavedení čl. 23 LZPS do ústavního pořádku

Vážený pan JUDr. Pavel Rychetský
Předseda Ústavního soudu
Joštova 8, 660 83 Brno 2
Vážený pane předsedo,
předně Vás zdravím ze Slezska a přeji pevné zdraví.
Zasílám Vám v příloze stížnosti členů a partnerů výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) na cenzuru České televize a Českého rozhlasu konanou se souhlasem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Česká televize i Český rozhlas totiž řadu let vědomě zapírají informovat veřejnost o hrubém a vědomém porušování (článků zejména 2 a 3) Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a (zejména článku 34 a 267) Smlouvy o fungování společenství soudci ústavního soudu v řadě ústavních stížností od 13.4.2012 (č.j. II. US 664/12) do 5.10.2017 (č.j. III.ÚS 3354/16) proti členů výzkumu Konopí je lék.
Současně si Vám dovoluji vznést dotaz dle informačního zákona, kdy žádám znát informaci, kde konkrétně se soudci senátu ústavního soudu č.j. III.ÚS 3354/16 v bodech 32 a 34 usnesení č.j. III.ÚS 3354/16 ze dne 5.10.2017 vyrovnali s vědomě nepravdivým tvrzením senátu č.j II. US 664/12, že zákon o návykových látkách o návykových látkách není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku, protože konopí je prý údajně prekurzor, o kterých rozhodují členské země Společenství, což uvedl pan generální sekretář ústavního soudu dne 1.11.2017 pod č.j. SPR ÚS 49/17, leč ani po opakovaném pročtení předmětných bodů 32 a 34 usnesení č.j. III.ÚS 3354/16 a převedení textu do Braillova písma z tohoto textu nevyvodili uvedené závěry ani slepí členové Medical Cannabis Social Clubu. Pokud však existují dvě verze usnesení č.j. III.ÚS 3354/16 a zde jsou v bodech 32 a 34 vysvětleny principy, dle kterých nebylo nutné oznámit do databáze TRIS novelu § 8 zákona o návykových látkách zákonem č. 141/2009 Sb. týkající výroby konopných léčiv, toto usnesení mi prosím laskavě zašlete.
K ceně Františka Palackého udělené Vám dne 8.6. 2016 v olomoucké kapli Božího těla si Vám v příloze dovoluji laskavě zaslat právní analýzu porušování Smlouvy o fungování Společenství od výročí sv. Bastily dne 14.7.2009 nerespektováním nevymahatelnosti novely § 8 zákona o návykových látkách ve věci výroby konopí jako léku po judikátu nejvyššího soudu k netrestnosti cannabisterapie (30. leden 2008), zveřejnění výzkumu Konopí je lék (21.březen 2008), založení odborné společnosti Konopí je lék,z.s. (14.7.2008), první turné Konopí lék (30.7. - 10.10.2008) a zavedení kanabinoidu THC, resp Dronabinolu do českého lékopisu (7. prosinec 2008) až po judikaturu Soudního dvora (16.prosince 2010, Josemans, bod 36 -41), ve které je uvedeno, že konopí je obchodovatelným zbožím k výzkumu a léčbě.
Žádám vás laskavě o přijetí adekvátních opatření a vydání předmětných informací.
Psáno k oslavě výročí boje za svobodu dne 17.listopadu a zavedení čl. 23 LZPS do ústavního pořádku naší země v Petřvaldě dne 7.11.2017

Mgr. Radka Káňová, nar. 30.1.1978, Ostravská 1369, 735 41, Petřvald u Karviné  

Návrh na obnovu a žádost o informace ke kárným podnětům ze dne 28.10.2017

Dušan Dvořák, MMCA, nar. 12.1.1962, 798 55 Ospělov 6



č.j. SPR ÚS 13 /17 
Ústavní soud České republiky
Joštova 625/8, 602 00 Brno



Věc: Návrh ze dne 28.10.2017 na obnovu ústavních stížností č.j. III.ÚS 3354/16 (Dušan Dvořák) ve spojení s obnovou meritorně totožných ústavních stížností na neprojednání porušení níže doloženého nadřazeného a vnitrostátního práva opakovaným mylným tvrzením Ústavního soudu ČR, že spor nepatří Soudnímu dvoru, protože konopí je prý chemická látka k výrobě chemických drog (prekurzor) a zákon o návykových látkách prý není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku uvedené ústavním soudem v odmítavých usneseních ve věci zapřeného práva na výzkum a léčbu konopím č.j. II. US 664/12 (a dále vždy citováno jen jako nezpochybnitelné usnesení a pouze odkazované v usneseních pod č.j. IV.US 4859/12 (Dušan Dvořák dále ještě č.j. II. US 1311/13, II.ÚS 289/14), č.j. I. ÚS 2431/15 (Miloslav Tetour), č.j. II. 3196/15 (Dušan Dvořák) a č.j. III. US 396/16 (Radomíra Dvořáková a Dušan Dvořák) a č.j. IV.ÚS 3238/16 (Dušan Dvořák) napadajících justiční korupci a kartel Nejvyššího soudu ČR a Nejvyššího státního zastupitelství ČR č.j. 8 Tdo 1231/2011 (č.j. 6 Tdo 1493/2014, 11 Tdo 181/2015, 6 Tdo 323/2016) a žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb. jako posledního dodatku odvolání asociace Cannabis is The Cure,z.s. a jeho členů na rozhodnutí č.j. SPR ÚS 49/17 a jako další argument pro důvodnost a oprávněnost kárných podnětů na soudce senátu č.j. III.ÚS 3354/16, viz ústavní stížnosti


Návrh na obnovu - odůvodnění
Od 43. výročí oslav úmrtí Jana Zajíce a osobního marného vystavení stopky cenzuře bolševiků dne 25.2.2012 do 99. výročí oslav vzniku Československé republiky dne 28.10.2017 ústavní soud projednával a označil výše uvedené ústavní stížnosti a desítky správních stížností, odvolání a kárných podnětů nejen poškozených statutárních zástupců zřizovatelů Edukativní konopné kliniky (Dvořák, Tetour, Dvořáková) za zjevně nedůvodné přes doložené důkazy opakovaného porušení čl. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech a porušení čl. 34 a 267 Smlouvy o fungování Společenství, doložené důkazy porušené judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora, porušených nálezů ústavního soudu a judikatury nejvyššího soudu a zákonů České republiky. Přestože to nelze zcela vyloučit, nedomnívám se, že ústavní soudci a soudci nalézacích soudů a prokurátoři a ministři spravedlnosti jsou zcela nesvéprávné mentálně postižené osoby neovládající český jazyk a nechápající význam slov. Podávám proto jako zmocněná osoba (doloženo) návrh na obnovu všech výše uvedených ústavních stížností a žádám vydat ke kárným podnětům na soudce senátu č.j. III.ÚS 3354/16 tyto informace v souladu se zákonem č. 106/1999Sb. To vše v kontextu odvolání Cannabis is The Cure,z.s. na rozhodnutí ústavního soudu ze dne 10.10.2017 č.j. č.j. SPR ÚS 49/17 předmětné informace nevydat a vydávat další slovní průjem jako dne 5.10.2017 usnesení č.j. III.ÚS 3354/16.



Žádost o informace dle infozákona č. 106/1999 Sb.

  1. Sdělte, zda ústavní soudci senátu č.j. III.ÚS 3354/16 byli před rokem 1990 členy Lidových milicí nebo členy pomocné stráže VB nebo členy některého subjektu Národní fronty, např. Pacem in Teris římskokatolické církve apod.


  1. Na sv. Václava dne 28.9.2016 k osmému výročí otevření Konopné apatyky královny koloběžky první podal pan advokát Mgr. Pavel Andrle (advokát všech tří výše uvedených poškozených osob žádajících nápravu od Ústavního soudu ČR) devátou ústavní stížnost č.j. IV.ÚS 3238/16. Protože v podání advokát udělal písařské chyby, tyto ke Světovému dni pro duševní zdraví dne 10.10.2016 v záchovné lhůtě opravil. Doba 60 dnů k podání ústavní stížnosti od doručeného rozhodnutí nejvyššího soudu byla dne 10.10.2016 i s rezervou 5 dnů zachována. Opravu ze dne 10.10.2017 advokát doprovodil sdělením „ve věci vedené zdejším soudem pod sp.zn. ÚS IV. 3238/16 si Vám dovoluji zaslat opravu návrhu“ a v přiloženém dokumentu písařskou chybu specifikoval. Ústavní soud stížnost č.j. IV.ÚS 3238/16 pro písařskou chybu advokáta odmítl . Ústavní soud podání ze dne 10.10.2016, v němž ale absentovala právní argumentace ze dne 28.9.2016, označil jako samostatnou (10) ústavní stížnost Dušana Dvořáka č.j. III.ÚS 3354/16. Sdělte dle infozákona, který předpis určuje, A) že písařské chyby mohou v rozhodnutích činit toliko soudci a státní zástupci a B) že lhůta k podání ústavní stížnosti nedává advokátovi právo na opravu písařské chyby v záchovné lhůtě 60 dnů a C) zda se stala právní argumentace stížnosti č.j. IV.ÚS 3238/16 ze dne 28.9.2016 součástí spisu stížnosti č.j. III.ÚS 3354/16, neboť z usnesení ze dne 5.10.207 č.j. III.ÚS 3354/16 toto vůbec nevyplývá.


  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 je na straně 1, bod I Odůvodnění, odstavec 1. uvedeno, že jsem napadal porušení pouze dvou článků Listiny základních práv a svobod (LZPS), konkrétně čl. 11 odst. 1 a čl. 36, odst. 1 LZPS, když ty byly uvedeny pouze a jen v odmítnuté ústavní stížnosti s písařskou chybou č.j. IV.ÚS 3238/16 a následně jsem advokátem doložil a napadal (zejména dne 27.2.2017 a dne 18.8.2017) porušení více než desítky článků LZPS uvedených rovněž v odmítnuté ústavní stížnosti č.j. III. ÚS 396/16 napadající v rámci obnoveného řízení vědomou mylnost usnesení č.j. II. US 664/12, v němž Ústavní soud ČR dne 13.4.2012 prvně vědomě mylně uvedl, že spor nepatří Soudnímu dvoru k projednání, protože Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/2011 (analogicky č.j. 6 Tdo 1493/2014, 11 Tdo 181/2015, 6 Tdo 323/2016) vyslovil, že konopí je prekurzor a zákon o návykových látkách není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku, což je bohapustá lež vyvrácená zákonem o prekurzorech drog a databází TRIS, lež schválená jako pravda ústavním soudem ve všech ústavních stížnostech členů výzkumu obžalovaných za nedovolenou výrobu konopných drog č.j. II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, I. ÚS 2431/15, II. 3196/15, III. US 396/16, IV.ÚS 3238/16 a III.ÚS 3354/16.


  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 nebyl uveden seznam předpisů (přičemž o tomto soud hovoří v bodu 44), které byly napadány a důvodně navrhovány zrušit, neboť jsou v hrubém rozporu s mezinárodními úmluvami a Ústavou ČR, konkrétně 1) § 283 až 287 a § 289 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, 2) nařízení vlády č. 3/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku, 3) § 2 písm. d), § 5 odst. 5, § 15 písm. e), § 24 odst. 1 písm. a), § 24a, § 24b a § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, 4) zákona č. 50/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, 5) vyhlášky č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití, a 6) vyhlášky č. 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití


  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v souhrnu evidence v bodu 23 mých předchozích ústavních stížností ve věci základního práva na výzkum a dostupnost léčby konopím nebyla uvedena ústavní stížnost č.j. III. ÚS 396/16 napadající vědomou mylnost usnesení č.j. II. US 664/12 uvedenou výše v bodu 2, na které bylo vždy jen odkazováno, viz strana 1 dané stížnosti uvedená níže odkazující na rozsudek OS v Prostějově č.j. 2 T104/2010 (viz moje první ústavní stížnost ve věci práva na výzkum a léčbu konopím č.j. II. US 664/12)


  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 ústavní soud v bodě 34 uvedl, že zákon o návykových látkách je technickým předpisem k výrobě konopí jako léku (z čehož vyplývá, že neoznámená novela výroby konopí jako léku v § 8 zákona o návykových látkách novelou č. 141/2009 Sb. je nevymahatelná a povolení k výrobě konopných drog/léčiv není možné vymáhat), aniž však soud ihned zahájil obnovu ústavních stížností, ve kterých ústavní soud toto vědomě mylné tvrzení pocházející z odmítnuté ústavní stížnosti č.j. II. US 664/12 (č.j. III. ÚS 396/16 ) opakovaně vědomě mylně hájil a následně tvrdil, že jsem právně nezpůsobilý prokázat, že zákon o návykových látkách je technickým předpisem k výrobě konopí jako léku a že konopí není prekurzor, k čemuž se však ústavní soud vůbec nevyjádřil. Sdělte, jaké úvahy a zjištění soud vedly k odmítnutí, když z výše a níže uvedeného nevyplývá, že se s tímto soud jakkoliv vypořádal.




  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 ústavní soud nejméně v bodech 32, 33 a 35 uváděl nepravdivé informace, že se definice pěstovaného konopí dle obsahu účinné látky THC v konopí po vstupu do EU údajně nezměnila a pěstovat konopí s obsahem THC nad 0,3 % THC bylo dle § 24 vždy od přijetí zákona o návykových látkách zakázané až do 1.4.2013 a novely č. 50/2013 Sb., když definice vzorku (stopy) k určení obsahu THC byla opakovaně změněna. Teprve od 20.5.2004 je známa norma k zjištění postupu, jak obsah látky vůbec určit a definovat vzorek (stopu): Je znám počet kusů rostlin ve stope (vzorku) k změření průměru obsahu THC – 60 kusů, určena měřená část rostliny – vrcholík) a navíc ještě definováno období, ve kterém smí měření obsahu THC probíhat, což bylo doloženo, že bylo vždy nejen v mých 8 obviněních popřeno a zcela ignorováno, ač je výsledek zjištění obsahu THC zcela odlišný! Změny normy - definice a stopy k určení nastaly: 1) od 20.5.2004 novelou č. 362/2004 Sb. , a to jak zjistit obsah THC s limitem do 0,2 % THC ve vrcholících (zjištěno průměrem z 60 ks vrcholíků měřených 20 dní před nakvetením do 10 dnů po zahájení tvorby semene) pro pěstitele nad 100 m2 dle novely § 29 zákona o návykových látkách (změnu Nařízení EU k závazné metodice měření THC v roce 2009 raději ani neuvádím), 2) od 1. 1.2010 do 5.1.2012 zavedením trestnosti skutku pěstování konopí zákonem č. 40/2009 Sb. dle § 289 předmětného zákona na definiční obsah legality pěstovaného konopí, které je s obsahem do 0,3% THC v celé rostlině (zákonodárcem určeno jako trestné, když obsah přesáhne limit na 5 rostlinách) konopí včetně kořene dle vyhlášky č. 455/2009 Sb. příloha 1.A.1. , tzn. v praxi konopí s obsahem THC až cca 3-7 % THC v samičím květu konopí dle dané odrůdy konopí a s obsahem až cca 1-3% THC ve vrcholíku konopí dle odrůdy. Dále se definice konopí změnila potřetí 3) dne 5.1. 2012 novelou č. 3/2012 Sb. vyhlášky č. 455/2009 Sb. příloha 1.A.1. definující pro trestní právo legální konopí nově pouze jako část (5 ks) vrcholíků, která překročila limit THC, avšak zcela odlišně i z hlediska zjistitelného obsahu THC, než jak vrcholík definuje zákon o návykových látkách, což je nadřazená právní norma, stejně tak odlišně, jak definuje Nařízení EU dle množství (stopa 60 ks) a doby měření. Novela č.3/2012 Sb. byla 5.1.2012 Sb. přijata ihned poté, co se k definici konopí a měření jeho obsahu v mém prvním trestním řízení justice vůbec nevyjádřila a k mé údajné zjištěné vině a trestu si pomohla lží o konopí jako prekurzoru pro znepřístupnění sporu vůči Soudnímu dvoru v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/2011 a v analogické justiční korupci ústavního soudu č.j. II. US 664/12 (č.j. III. ÚS 396/16 ).

  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 ústavní soud nepravdivě tvrdil, že jsem pěstoval konopí s obsahem THC nad 0,3%, když pro toto tvrzení neexistoval nikdy žádný zákonně zjištěný důkaz a na mé straně byl prospěch a na straně justice doložené zločiny a dále když zejména v bodě 25 a 26 svými výroky k legálnímu konopí a údajné jednoznačnosti poznání obsahu látky THC v rostlině konopí a údajné právní opodstatněnosti soudu použít ze tří zcela odlišných definic konopí právě tu, která je pro občany nejnepříznivější z hlediska obsahu účinných látek včetně THC a kdy v důsledku ústavní soud v bodech 25 a 26 uvedl, že neplatí čl. 4. odst. 4 LZPS o zneužívání předpisů k jiným účelům, než byly vytvořeny a že neplatí č. 39 LZPS o udělení trestu toliko na základě zákona, že neplatí usnesení NS ČR sp. zn. 3 Tdo 52/2008 a rozsudek Soudního dvora č. C-137/09 Josemans, zejména body 37 až 41 o právu na výzkum a léčbu konopím třebas s 20 % THC, že neplatí § 12 odst. 2 TZ zásada subsidiarity trestní represe, že neplatí klíčové principy trestního práva jako je presumpce neviny a v pochybnostech vždy ve prospěch obviněného, když bylo na důkazech doloženo, že 1) Policie ČR nemá žádnou právní normu, jak určit tvz. stopu (vzorek k měření), což je zcela klíčové a unijní norma udává jako vzorek (stopu) nejméně 60 vrcholíků, 2) Rozdíly v postupech měření obsahu THC v konopí dle měřeného vzorku (stopy) např. policie Jihomoravského a Olomouckého kraje jsou nejméně 50% u té samé rostliny konopí, takže ČR je rozdělena do 14 samostatných regionů s právem policie určovat, co je zákonné a co zakázané a dále když bylo doloženo vědci, že 3) Ta samá odrůda konopí může mít až 26 násobně odlišný obsah účinných látek (viz Hanuš), 4) OSN, EU a ČR nemá žádný důkaz, že konopí s obsahem nad 0,3%THC je snad někomu nebezpečné, když omamné začíná být konopí s obsahem od 3% THC a výše v samičím květu (viz Zábranský) a 5) tvrzení soudu v bodu 25 a 26, že lze předvídat, co je legální konopí a jaké odrůdy lze pěstovat, když právě v tomto trestním řízení v roce 2012 jsem dokázal na důkazech, že policie naměřila nadlimit THC také u uznané odrůdy konopí Finola a Carmagnola, ke kterým jsem doložil certifikáty osiva. Viz stanoviska znalců prof. Fréborta, doc. Hanuše a studie doc. Ondry ve spisu dokazující zcela odlišné obsahy THC dle vzorku (stopy) k měření účinné látky, dokazující bezpečnost konopí včetně tzv. marihuany a neomamnost konopí s obsahem do cca 3- 5% THC v květu samičí odrůdy konopí (Hanuš, Zábranský). Sdělte, na základě jakého konkrétního zákonného předpisu policie zjistila, že jsem překročil obsah THC v konopí, když toto soud tvrdí.

  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 se ústavní soud stejně jako nalézací soudy od roku 2010 vůbec nevypořádaly s otázkou, že exekuované konopí a jeho produkty patřily právnickým osobám zapojeným do výzkumu, kterým bylo vždy zakázáno být účastníkem sporu.

  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 34 ústavní soud v první větě tvrdí, že nalézací justice správně určila, že zákon o návykových látkách není technickým předpisem podléhajícím notifikaci do databáze TRIS (viz č.j. II. US 664/12 a další), aby toto tvrzení v další větě soud vyvrátil a tvrdil, že zákon o návykových látkách je de iure technickým předpisem podléhajícím notifikaci do databáze TRIS. Pokud odpovídající osoba rovněž netrpí schizofrenií, sdělte zcela explicitně zda je či není konopí prekurzor a zda je či není zákon o návykových látkách v ustanoveních o pěstování a výroby konopí a jeho produktů technickým předpisem ve smyslu práva Společenství.

  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 na řadě míst (body 37, 25 a 26) tvrdil (resp. účelově vyvozoval), že jsem snad byl kdy obviněn za pěstování konopí, když jsem byl vždy obviněn za nedovolenou výrobu konopných drog, což však nebylo právně přípustně s ohledem na nenotifikaci novely zákona o návykových látkách do databáze TRIS před mým prvním obviněním, kdy bylo novelou č. 141/2009 Sb. v § 8 zákona o návykových látkách určeno, za jakých podmínek je možné vyrábět konopné drogy. Představa soudu, že nejprve do 1.4.2014 nakoupím konopí (květ) ze zahraničí, nebo od 1.4.2014 vyhraji tendr, následně konopí odkoupí SUKL a teprve pak si od SUKLu odkoupím konopí zpět k výrobě konopných léčiv je zřejmě úvahou a výstupem z nějakého JZD justice, ne ústavního soudu. Sdělte, A) na základě jakých skutečností soud neuvedl spornou novelu č. 141/2009 Sb. a vůbec se k tomuto neoznámenému předpisu nevyjádřil, a jeho chybu napravte, neboť dosavadní justiční korupce v této věci je pro obnovu řízení a předložení sporu Soudnímu dvoru rozhodná. Dále sdělte B) zda měla být novela č. 141/2009 Sb. oznámena do databáze TRIS a je/není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku.

  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když ani v usnesení III.ÚS 3354/16 se ústavní soud vůbec nevyrovnal (od II. US 664/12 - III.ÚS 3354/16) s napadaným nepravdivým usnesením nejvyššího soudu č.j. 8 Tdo 1231/2011 ze dne 27.10.2011, ve kterém nejvyšší soud uvedl a ústavní soud potvrdil jako zákonné (č.j. II. US 664/12), že údajně není právně přípustné bez povolení do 100 m2 pěstovat konopí s obsahem do 0,3% THC (analogicky mne opětovně odsuzující rozsudek Okresního soudu v Prostějově dne 25.5.2017 č.j. 11 T 130 /2016 ve spisu). Sdělte, zda je/není povoleno bez jakéhokoliv oznámení/povolení pěstovat a zpracovávat konopí s obsahem do 0,3 % THC pěstované do 100 m2, když nad 100 m2 pěstování se uznané odrůdy s 0,2% THC ve vrcholíku oznamují Celní správě a pro pěstování do 100 m2 neexistuje regulační orgán.

  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 36 ústavní soud nepravdivě uvedl, že konopí s obsahem THC nad 0,3% THC není obchodovatelným zbožím a odkázal na rozsudek Soudního dvora ze dne 16.12.2010 č. C -139/09 Josemans, když právě tento rozsudek v bodech 36 – 41 explicitně určil, že konopí k terapii a výzkumu je obchodovatelným zbožím.

  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 36 soud uvedl, že nejde o netrestnost skutku a krajní nouzi, pokud osoby odvracející nebezpečí utrpení či smrti (nebo ti, co to udělají pro vědecké zjištění či jako předpoklad poskytnutí efektivní pomoci) pěstují konopí ke své léčbě a výzkumu, tak podle soudu 3-4 měsíce pěstování konopí údajně neznamená, že člověk odvrací konkrétní a blízké nebezpečí a nejde proto o krajní nouzi dle § 28 trestního zákoníku, aniž soud uvedl, jak jinak si mají lidé ochránit život a zdraví než pěstováním konopí. Pokud snad soud myslel, že mají byt občané extrémně bohatí debilové, kteří si chodí kupovat konopí, které neprošlo žádným srovnávacím výzkumem, do lékárny za 50 tisíc měsíčně, nechť toto sdělí explicitně nebo vysvětlí a doloží důkazy, jak jinak, než pěstováním konopí vyrobit konopná léčiva. Navíc v době skutku bych konopí s extrémními potížemi a náklady musel dovézt z Holandska ve velmi omezeném sortimentu 3 odrůd s vysokým obsahem THC. Jak bylo soudu doloženo, ihned po zpřístupnění konopí v lékárně v prosinci 2014 mi jej ošetřující lékařka doporučila, leč cena a kvalita byly zcela mimo realitu právě díky korupci ústavního soudu.

  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 37 soud uvedl, že o netrestnost skutku a krajní nouzi by mohlo jít pouze v případě vlastního přímého podání osobě v akutním ohrožení, když na tomto příkladu se cynismus zločinců v talárech vyjevuje nejlépe. Vysvětlete, jak konkrétně by mohl někdo někomu konopí a jeho produkty podat, když je to údajně zakázané získat? Paragraf neposkytnutí pomoci snad nyní účelově neplatí a nemoc a utrpení počká do doby, až se justice s prokuraturou a korupčníky v parlamentu domluví? Sdělte, jak jinak než pěstováním konopí lze získat konopný produkt, kterým člověk odvrací následky desítky vážných a smrtelných nemocí včetně justici doložených úspěchů léčby různých typů rakoviny, neurologických onemocnění či amputace končetin při diabetes, které dnešní chemicko-zdravotnický systém léčit neumí, nebo jen za cenu dalších neblahých sekundárních následků a nepokoušejte se laskavě zpochybňovat kvality a účinnost konopí v terapii, když na to na rozdíl ode mne nemáte žádnou odbornost a kvalifikaci a výzkum je v dané věci (srovnávací studie dle složení a DG) zakázán, resp. od 14.2013 a zákona č. 50/2013 Sb. natolik administrativně znepřístupněn, že je de facto zakázán, ač je konopí bezpečné a minimálně návykové (asi jako káva).

  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 38 uvedl, že nejde o netrestnost skutku a přípustné riziko dle § 31 odst. 1 trestního zákoníku pěstovat a zpracovávat konopí k ochraně zdraví sebe, rodiny a členů výzkumu z titulu své funkce a odbornosti, protože to údajně v souladu s § 31, odst 2 vylučuje jiný předpis, když je prý zakázané bez povolení pěstovat konopí s obsahem nad 0,3% THC, když tento vágní a na žádném důkazu o škodlivosti doložený úřednický limit THC do 0,3 % THC měřený policií v každém kraji jinak bez jediné a jednotně používané zákonné normy policií je vědecky naprosto bagatelní nicotnost, oproti řadě mezinárodních úmluv včetně zákonů a trestněprávně postižitelného neposkytnutí pomoci a základnímu právu na výzkum a zdraví, život, snížení utrpení, svobodu myšlení, právu na důstojnost atd. Viz seznam tolika porušených základních práv a svobod neuvedených soudci – viz výše. Připomeňme základní tvrzení při posuzování proporcionality práva používané soudem: Podle odborné literatury (Šámal, P. a kol. Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3165) dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) může být případ, když právní závěry soudu jsou v tzv. extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními nebo pokud z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé, resp. případy, když jsou učiněná skutková zjištění soudů v extrémním nesouladu s provedenými důkazy (srov. ÚS 34/1995-n., ÚS 79/1995-n., ÚS 91/2004-n., ÚS 22/2005-n. atd.). Tyto argumenty totiž používá Ústavní soud k odůvodnění své vlastní rozhodovací praxe, při které z podnětu ústavních stížností výjimečně zasahuje do rozhodnutí obecných soudů, pokud má takový extrémní nesoulad za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení principů řádného a spravedlivého procesu, jak vyplývají z čl. 36 odst. 1 LPS, jakož i z čl. 1 Úst (viz souhrnně zejména ÚS 172/2004-n.), a obdobně je používají i některá rozhodnutí Nejvyššího soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2007 sp. zn. 3 Tdo 668/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2007 sp. zn. 5 Tdo 1273/2007).

  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 39 uvedl vědomou nepravdu, že legalizace konopí k léčbě a výzkumu, citace: „prošla řádným legislativním procesem, což nebylo vyloučeno ani v rozhodném období“, když je na důkazech doloženo, že zjevně korupční zákon č. 50/2013 Sb., jehož jedinou motivací bylo ochránit vysoké ceny marihuany na černém trhu, nikoliv zpřístupnit konopí vědě a výzkumu a především těžce trpícím (až 60- 70% je léčba bolesti), současně zákona, který je v hrubém rozporu s lékovým zákonem pro neexistenci důkazů o dávkování a indikacích dle složení konopí a je především nevymahatelný, s miliardovými škodami na státním rozpočtu, protože nebyl – i přes mé opakované upozorňování všech poslanců a šéfů výborů a stran od roku 2012 (všech), senátorů a šéfů výborů a prezidenta (2013) notifikován dle práva Společenství, a tedy žádným řádným legislativním procesem neprošel, navíc tak účelově zpackaný zákon, že nadále činí (pro všechny) výrobu konopných léčiv zcela a naprosto zcela nedostupnou, což bylo soudu dobře známo a je doloženo na důkazech a tragédiích od 25.2.2012 a mé celkově druhé ústavní stížnosti a první ústavní stížnosti ve věci zapřeného práva na výzkum a léčbu konopím a č.j. II. US 664/12 . V této souvislosti je tedy naprostým výsměchem a cynickým bludem ničím nedoložené tvrzení soudu, že tento zcela zkorumpovaný legislativní proces prý údajně umožnil celospolečenský užitek z výzkumu a léčby konopím.

  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 39 uvedl vědomou nepravdu, že výše uvedený legislativní proces se zákonem č. 50/2013 Sb. umožnil výzkum a léčbu konopím, avšak toliko kvalifikovaným subjektům, když nic takového vůbec korupční zákon č.50/2013 Sb. důkazně a doložitelně neumožnil (tendry jsou pro jednu odrůdu a je nejméně cca stokrát poddimenzovaná kapacita potřeb) a žádný takovýto kvalifikovaný subjekt NEEXISTUJE, což však není vina lékařů. Lékaři neznají a nemají ani šanci znát - i díky naprosté nekvalifikovanosti a nevzdělanosti nezákonně monopolizovaného SUKLu - rozdíly v dávkování a reakcích, které mohou být extrémně terapeuticky a psychologicky odlišné. První seminář o tomto tématu pro lékaře a lékárníky byl Institutem pro vzdělávání lékařů pořádán až dne 3.10.2017, přičemž jeho „úroveň“ byla stavěna na základě výměny dílčích dvouletých zkušeností práce s jednou odrůdou konopí několika lékařů a ukazovala, jak lékaři nevědí a nemají šanci diskutovat zásadní otázky terapie včetně metod. Návrh soudu, ať občané iniciují změny zákonů je jako z Marsu a trapným pokusem justičních manekýnů se vyvinit. Podal jsem od 21.3.2008 tři legislativní návrhy a podepsali je rektoři, děkani, profesoři, docenti atd., korupci v Parlamentu však nelze čelit než vymáháním práva skrze trestní řízení, neboť nejde o problém medicínský, ale právní hrubě porušující mezinárodní úmluvy. De iure nemohou ani lékaři s e-receptem a přihlášení k SUKLU a registrovaní u SUKLu pro léčebné konopí ani nechat v lékárně vyrábět výtažky, masti, čípky, maceráty apod. a musí pracovat pouze s jedním květem odrůdy s 19% THC bez CBD, nejen díky nevzdělancům na SUKLu. Tvrzení skutečných znalců věci, že dnes o terapii konopím vědí mnohem více nemocní, než lékaři, jsou bohužel absolutně pravdivá. Sdělte jména oněch kvalifikovaných subjektů, na které soud odkazuje.

  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 40 uvedl, že mé tvrzení o prospěšnosti zpřístupnění léčebného konopí občanům mnohonásobně převyšuje možná rizika je údajně jen mým subjektivním přesvědčením, když na mé straně stojí důkazy nejen od nositelů řady Nobelových cen včetně cen za ekonomii jako Milton Friedman (enormní ztráty na rozpočtech), stovek či spíše tisíců vědeckých studií (včetně Česko-britské srovnávací studie, za kterou jsem v roce 2000 obdržel cenu britské vlády a v daný rok se v mnou vedeném terapeutické programu v Olomouci mohl podávat k substituci heroinu vysoce návykový metadon, v roce 2017 nesmím umírajícím podat zcela bezpečné konopí?!) a řada světových politiků včetně předsedy OSN vyzvala politiky k zastavení prohibice a kriminalizace občanů pro tragédie, které cyničtí soudci ústavního soudu zřejmě považují za nicotnost a kdy jsem – doloženo ve spisu – doložil se studií z Diabetologického centra v Praze ve vztahu k amputaci diabetické nohy, že jen konfiskacemi výzkumnické farmy v Ospělově od roku 2008 došlo ke škodám nejméně cca 5 miliard Kč, nepočítaje v to utrpení a sociální vyloučení a postižení celé rodiny těchto diabetiků. V loňském roce OSN na jednání UNGASS zcela jednoznačně zaznělo a je v závěrečných dohodách, že změny zcela zastaralé Úmluvy o návykových látkách z roku 1962 nejsou možné pro extrémní nesoulad postojů všech členských zemí a každá země má postupovat podle svého ústavního pořádku, kdy podle diplomatů tato zločinecká úmluva tzv. vyhnije. Sdělte, na jakých důkazech soud vyvodil, že jde v dané věci vylučující trestnost mého skutku o můj subjektivní názor a doložte na důkazech prospěšnost represivní legislativy.

  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 43 uvedl nepravdu, že nemohl přezkoumat návrh na obnovu ústavních stížností č.j. IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, č.j. II. 3196/15 a č.j. III. US 396/16, ve kterých justice vědomě mylně tvrdila, že první trestní řízení Dušana a Radomíry Dvořákových nemělo právní vady a spor nepatří Soudnímu dvoru k rozhodnutí, protože konopí je prekurzor a zákon o návykových látkách není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku, když tuto zjevnou nepravdu ústavní soud určil v usnesení č.j. II. US 664/12 a následně justice včetně ústavního soudu vždy uváděla, že jsem prý údajně nepříčetný a nemám právo tyto justiční bludy vyvracet, když byl soudu doložen znalecký posudek znaleckého ústavu PN Bohnice ze dne 12.12.2016, který doložil, že jsem byl v letech 2008 – 2016 příčetný a návrhy na omezování mé svéprávnosti a ustanovování mi ochranné léčby byly nedůvodné a že jde o problém právní, ne psychiatrický. Sdělte a doložte na důkazech, kdy konkrétně se soud v letech 2012 – 2016 v mých ústavních stížnostech a stížnostech Miloslava Tetoura (č.j. I. ÚS 2431/15) a Radomíry Dvořákové (č.j. III. US 396/16, obnova k č.j. II. US 664/12) vyrovnal s mylným tvrzením Nejvyššího soudu č.j. ze dne 27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/201 a Ústavního soudu ze dne 13.4.2012 č.j. II. US 664/12, kde vůči namítané nevymahatelnosti předpisu - a mé údajné povinnosti mít povolení k výrobě konopných produktů pro výzkum a léčbu - pro neoznámení novely výroby konopí jako léku č. 141/2009 Sb uvedl, že dané pochybení exekutivy neoznámit předpis do databáze TRIS nespadá pod právo Soudního dvora, protože zákon o návykových látkách není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku a konopí je prekurzor, o kterých rozhodují členské země.

  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když v usnesení III.ÚS 3354/16 v bodu 44 nepravdivě uvedl, že konopí bylo určeno k páchání mé trestné činnosti (za kterou jsem byl v prvním řízení a následně prohlašován za nepříčetného) Zákonodárce s ohledem na veřejné zdraví oprávněně určil, že by se s omamnými a návykové látkami mělo zacházet tak, aby nedocházelo k šíření těchto látek a užívání těchto látek a vznikům drogové závislosti (toxikomanie). Nic takového mi však nikdy prokázáno nebylo. Sdělte a doložte důkaz, že jsem snad někomu ublížil nebo někoho ohrozil nebo mohl ohrozit nebo způsobil škody či jednal tak, jak je dle civilizovaného práva nazváno trestným činem. V čem vlastně konkrétně spočívá trestnost mého skutku? Že jsem snad možná mohl mít konopí, které mělo nad 0,3 % THC, které však bylo prospěšné nejen mně? Sdělte rovněž, jaké jsem ještě nevyčerpal jiné právní cesty k ochraně úmluvami a ústavou garantovaných základních práv a svobod k prosazení práva na výzkum a léčbu konopím, které jsou (viz také bod 22) brutálně pošlapávána justicí a exekutivou, že nelze aplikovat článek 23 LZPS a ústavně garantovaného práva či spíše povinnosti občana na občanský odpor proti justičně exekutivní mafii a dosud z mé strany vymáhaného vždy pouze a jen právními prostředky.

  1. Sdělte dle infozákona, zda šlo o písařskou chybu, nebo ústavní soud vedly jiné (jaké?) pohnutky (informace/důkazy), když se v usneseních č.j. II. US 664/12, IV.US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, č.j. II. 3196/15, III. US 396/16, IV.ÚS 3238/16, ale ani v usnesení ze dne 5.10.2017 č.j. III.ÚS 3354/16 se soud vůbec nevyrovnal s doloženými zločiny proti lidskosti s následky smrti a těžkých ublížení na zdraví na členech výzkumu spáchaných exekucemi majetků výzkumu zakázaných vždy prokuraturou vyšetřovat, což bylo doloženo již k prvnímu trestnímu řízení nejvyššímu soudu k dovolání a návrhu na projednání řízení Soudním dvorem č.j. 8 Tdo 1231/2011.

Domnívám se v souladu s čl. 23 LZPS, že v rámci šetření kárných podnětů by na uvedenou žádost o informace měli odpovědět soudci senátu č.j. III.ÚS 3354/16, neboť takový mafián v taláru jako soudce Radovan Suchánek měl doloženy důkazní listiny v letech 2014 – 2017 v rozsahu více než tisíc stran, jaké škody takové jednání páchá na veřejných rozpočtech, což je však proti vědomým zločinům prokurátorů a soudců z Prostějova (nejen obligátního dua Mgr. Černík a Mgr. Otrubová) s následkem smrti nevinných lidí, kteří byli do výzkumu zapojeni, naprostá nicotnost.

K 99. výročí vzniku republiky, které se dosud bohužel nepodařilo sv. Bolševickou justiční inkvizici vymýtit, dne 28.10.2017 podává


Dušan Dvořák, MMCA, v.r.