Ústavní soud ČR : Ústavní soud č.j. SPR ÚS 433/2015 ze dne 17.8.2015 ke kárné žalobě na (ústavní) soudce a zajištění členů církve

Sp. zn.: SPR. ÚS 433/15

Vážený pane Dvořáku,

tímto reaguji na Vaše žádosti o informace ze dne 12. 8. 2015 a 13. 8. 2015 podané podle ustanovení § 13 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“). Ve svých žádostech požadujete odpověď na níže uvedené otázky:

1) „Kdo je povinným podat kárnou žalobu […] na soudce Ústavního soudu?“

Odpovědnost soudců Ústavního soudu za kárné provinění a kárné řízení upravují ustanovení § 132 an. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen „ZÚS“). Podle ustanovení § 134 ZÚS o zahájení kárného řízení proti soudci Ústavního soudu rozhoduje předseda Ústavního soudu. O zahájení kárného řízení proti předsedovi Ústavního soudu rozhoduje plénum na společný návrh alespoň tří soudců Ústavního soudu. Ani v jednom z uvedených případů však nelze mluvit o povinnosti výše uvedených osob kárné řízení iniciovat.

2) Dále jste Ústavní soud žádal o sdělení informací, zda členy Vaší „Konopné církve mohou být koně a ovce a každý z obratlovců kdo má endogenní kanabinoidní receptorový systém a bude chtít po deseti letech od registrace pobírat plat duchovního, jak se to pozná třeba u kozy nebo tuto věc judikatura dosud neurčila a ani žádný zákon ji neupravuje[,] a zda je takovou církev […] povinno registrovat ministerstvo kultury nebo je dle zákona registrována u jiného ministerstva“.

Co se tohoto dotazu týče, musím konstatovat, že se na něj zákon o svobodném přístupu k informacím nevztahuje. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Vzhledem k tomu, že tyto otázky nebyly dosud předmětem rozhodovací praxe Ústavního soudu, pak by jejich zodpovězení z mé strany představovalo tzv. vytváření nových informací, na něž se povinnost poskytovat informace podle výše citovaného ustanovení zákona o svobodném přístupu k informacím nevztahuje.

S pozdravem

Ľubomír Majerčík

vedoucí analytického odboru

Žádost ministerstvu spravedlnosti

Dobrý den

Sdělte veřejně dle zákona č. 106/|199Sb.

Kdo je povinným podat kárnou žalobu na státní zástupce a soudce nejvyššího soudu a státního zastupitelství a soudců ústavního soudu

KDYŽ kárnou žalobu nebo trestní podněty odmítají podat soudci, VOP, státní zastupitelství, GIBS při prošetřování policie a nežádající odsoudit veřejně činy soudců a státních zástupců, kteří nutili policii podávat obvinění na legálně jednající občany

Policie včetně GiBS má zakázáno soudy a SZ vyšetřovat danými soudci a SZ vědomě či z nedbalosti zabité a zmrzačené a umučené a zneuctěné občany a dokládají to soudům tak všem OČTŘ soudní znalci a lékaři

VIZ právní věty a důkazy na ústavní stížnosti, kterou odmítá ústavní soud MERITORNĚ projednat a rozsudek odůvodnit od roku 20|12 celkem 4x v páté ústavní stížnosti zpracované ve spolupráci s nejméně 5 advokáty a 5 právníky vedoucím výzkumu Dušanem Dvořákem pro pana Miloslava Tetoura podané k 7 výročí založení odborné společnosti Konopí je lék, o.s.

http://www.svobodu.blogspot.cz/

http://www.cannabis-research.blogspot.cz/

http://ustavnisoud.blogspot.cz/

Dušan Dvořák, 12.1.1962, Tylova 963/2, 779 00 Olomouc

Sdělte prosím,

viz příloha, zda členové naší Konopné církve (mohou být koně a ovce a každý z obratlovců http://artlanguagefactory.blogspot.cz/ kdo má endogenní kanabinoidní receptorový systém)

A bude (DANÝ ČLEN CÍRKVE) chtít po deseti letech od registrace pobírat plat duchovního, jak se to pozná třeba u kozy

Nebo tuto věc judikatura dosud neurčila a ani žádný zákon ji neupravuje a zda je takovou církev je povinno registrovat ministerstvo kultury nebo je dle zákona registrována u jiného ministerstva

Děkuji a jsem s vámi ve víře

Dušan Dvořák, 12. 1. 1962, Tylova 963/2, 779 00 Olomouc

www.europe-cannabis.eu

www.cannainsider.eu

www.ospelov.eu

Ministerstvo spravedlnosti ČR
Vyšehradská 16, Praha 2, 128 10
tel.: +420 221 997 415
e-mail: jrozsypal@msp.justice.cz
www.justice.cz

MSP-564/2015-OT-OSV

Dne 4.9.2015

Vážený pane Dvořáku,

K Vašemu dotazu ze dne 12. 8. 2015 uvádíme následující. Řízení o kárné odpovědnosti soudců, předsedů soudu, místopředsedů soudu, předsedů kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státních zástupců a soudních exekutorů a řízení o způsobilosti soudce a státního zástupce vykonávat svou funkci upravuje zákon č. 7/2002 Sb. Osoby oprávněné k podání návrhu na zahájení kárného řízení vymezuje ustanovení § 8 citovaného zákona, jehož text naleznete v příloze.

Kárnou odpovědnost soudců Ústavního soudu pak upravuje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, konkrétně jeho ustanovení §§ 132 až 144. Dle § 134 odst. 1 citovaného zákona rozhoduje o zahájení kárného řízení předseda Ústavního soudu usnesením. O zahájení kárného řízení s předsedou Ústavního soudu se pak může usnést plénum na společný návrh nejméně tří soudců.

S pozdravem

Mgr. Jaroslav Rozsypal
vedoucí oddělení styku s veřejností
(agenda svobodného přístupu k informacím)
sekce státního tajemníka

7/2002 Sb.

ZÁKON

ze dne 30. listopadu 2001

o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů

HLAVA III

ŘÍZENÍ O KÁRNÉ ODPOVĚDNOSTI SOUDCŮ, STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ A SOUDNÍCH EXEKUTORŮ

§ 8

(1) Kárné řízení se zahajuje na návrh.

(2) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce jsou oprávněni podat

a) prezident republiky proti kterémukoliv soudci,

b) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv soudci,

c) předseda Nejvyššího soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší soud vrcholným soudním orgánem,

d) předseda Nejvyššího správního soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší správní soud vrcholným soudním orgánem,

e) předseda vrchního soudu proti kterémukoliv soudci příslušného vrchního soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně,

f) předseda krajského soudu proti kterémukoliv soudci příslušného krajského soudu a proti soudci okresního soudu,

g) předseda okresního soudu proti soudci příslušného okresního soudu a proti soudci jiného okresního soudu.

(3) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy nebo místopředsedy soudu je oprávněn podat

a) prezident republiky proti předsedovi nebo místopředsedovi Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, předsedovi vrchního a krajského soudu,

b) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu,

c) Veřejný ochránce práv proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu,

d) předseda soudu proti místopředsedovi tohoto soudu a předsedovi nebo místopředsedovi soudu nižšího stupně ve svém obvodu,

e) předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi krajského soudu a místopředsedovi krajského soudu pro úsek správního soudnictví.

(4) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je oprávněn podat

a) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi kolegia,

b) předseda Nejvyššího soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího soudu,

c) předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího správního soudu.

(5) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce je oprávněn podat

a) ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce proti kterémukoliv státnímu zástupci,

b) vrchní státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného vrchního státního zastupitelství, proti státnímu zástupci krajského státního zastupitelství a státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v jeho obvodu,

c) krajský státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného krajského státního zastupitelství a státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v jeho obvodu,

d) okresní státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného okresního státního zastupitelství.